Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého Olomouc

Olomoucká univerzita zdědila v 90.letech řadu objektů po vojácích, v Neředíně dokonce po sovětské armádě. Areál na kopci nad městem byl postaven panelovou technologií a pro školství se budovy moc nehodily, protože
neodpovídaly technickým a prostorovým požadavkům. Fakultě chyběly společné výukové prostory – aula, fakultní knihovna, učebny výpočetní techniky, pracovny doktorandů.

Tak velký prostor šlo získat jen nadstavbou stávajícího objektu. Velká koncentrace lidí v nejvyšším patře si vyžádala vybudování nouzového únikového schodiště. Problém také byl, že každá z těchto prostor měla jiné nároky na velikost a technické vybavení, stropy šlo výškově sjednotit jen v učebnách a pracovnách. Využila jsem zkušeností s velkorozponovými konstrukcemi, které jsme použili na stavbách sportovních hal. Obloukové dřevěné lepené vazníky jsou kladeny ve dvou směrech, vytváří tak dynamickou střechu. Střední část střechy přesahuje přes okna, takže zastiňuje počítačové učebny, kde je kvůli monitorům potřeba méně světla. To se ale nelíbilo pracovníkům hygieny a málem nám to neprošlo – trvali na přirozeném osvětlení učeben, jakoby šlo o laboratoře.

Krajní pole jsou určena na jedné straně budovy pro aulu se 180 místy k sezení a audiovizuální technikou (tenkrát byl dataprojektor a prezentace v powerpointu něco nového) a na straně druhé pro knihovnu s volným výběrem, který je umístěn i na vnitřní galerii. Stavbu jsem dotáhla až do realizace interiéru, použili jsme tehdy nejnovější IT technologie – datovou síť vedenou v lištách na parapetech, podlahové zásuvky, studijní místa v knihovně počítala s připojením notebooků, které ještě nebyly moc rozšířeny, takže technicky na výši.

Fasáda se dokončovala až později, do jejího vzhledu jsem neměla možnost zasáhnout. Po letech jsem se dozvěděla, že jsem vše navrhla špatně, protože na WC mužů je málo místa. Tak se všem mužům omlouvám, že se jim špatně ulevuje :-). Přesto stavba získala ocenění stavba roku Olomouckého kraje.